Horský pramen - Šimizu

Utichly vřavy a válečný ryk a v kraji se rozhostil klid a mír. Pán (samuraj) se rozhodne oslavit blažený čas čajovým obřadem, k němuž hodlá přizvat hosty. K patřičnému čajovému obřadu je nicméně zapotřebí vody nebývalé kvality, již musí opatřit sluha Tarókadža. Vychytralý a ne zrovna přičinlivý sluha sotva co překročí práh domu, začíná vymýšlet, jak se úkolu zbavit. Odloží džber do nedalekého křoví, otočí se čelem k bráně a úpěnlivě volá o pomoc. Pán, vyrušen křikem, Tarókadžu uklidňuje a žádá vysvětlení sluhova nezvyklého jednání. Tarókadža pánovi barvitě líčí, jak jej po příchodu do Šimizu napadl ukrutný démon. V sebeobraně musel obětovat dokonce pánův cenný džber, který mrštil démonovi rovnou mezi oči. Pán se navzdory Tarókadžova odporu rozhodne osobně zjistit jak se věci mají a do Šimizu si sám dojít. Tarókadža musí svou lest rozvíjet dále a nadbíhá pánovi, aby jej v přestrojení za démona k smrti vyděsil. Taró se ale nakonec prozradí a končí klasickým úprkem důvtipného mizery pronásledovaného rozlíceným samurajem…